Hladina tam dole aneb když se někdo snaží popsat moře jinak

27. dubna 2010 v 20:12 | Katka |  Mé uvažování

Moře

Moře...velké modré....jaké je?Velké a... modré?Ale co je vlastně v něm?Toť otázkou,která zůstává na mě abych ji zodpověděla.


Když vstoupím na zlatavý písek ihned se ve mně vzbudí milióny let zapomenutý člověk.Noha za nohou.Sem tam se mihne černá škeble nebo perlovka.Nejlepší jsou ty pláže,kde opravdu není zapotřebí strachovat se,že dostanete šutrem po hlavě.Pláže,které jsou zapomenuté,které znáte jen Vy a nkdo jiný.Tam je teprve zážitek z chladné vody a stříbřitého písku.
Nenamáhám se se zdlouhavým vybalováním ručníku a plaveckých blbinek.Strhávám ze sebe šaty,které držely jen na pár knoflících,nyní vlající ve větrném sevřením.Pěst se mi rozevíráma šaty odlétávají pár metrů ode mě.
Já ale všechnu svou pozornost soustřeďuji na tu modrou ploschu přede mnou.Už už se mé šlapky dotýkají chladivého písku nasáklého vodu.Uý jsem až po kolena v chladivé vodě.Vlasy se mi už nyní přilepují na mokré tělo.Všechny svaly v mém těle se natahují ke skoku.Ruce spínám nad hlavou a už schovávám zlatou hřívu pod vodu.
Jiný svět.Ano jediné slovo mě v tu chvíli napadá.
klauník

Teď když už nemusím brát ohledy na starosti a hlouposti kolem mě ,se cítím mnohem šťastnější a o tolik spokojenější.Mé oči těkají z jedné potvůrky na druhou.Po dně se povalují dávno lidmi zapomenuté škeble.Moře ale cítí,že i ony jsou neustále jeho součástí.Jako velká koule chlupů s ostny se sem tam mihne ježek.Mořský ježek,tak nádherné stvoření a přesto vůbec neoceněné?Podle pohledu mladý šneček si to šine hned pod stínem mé pravé ruky.Prsty,kterými se snažím zároveň držet rovnováhu,mezi realitou a tímto snovým světem,se pomalu přibližuji k jeho vyvaleným očkám.Jediný dotek stačí k tomu abych vystrašila mladého šnečka k smrti.
Plavu dál a nechávám malé živočíšky za sebou.Tma,skrz kterou prosakuje jen minimum slunečních paprsků,mi nevadí.Kdo potřebuje světlo k životu.To že nevidím ani řasu mi vůbec nevadí.Má fantazie si sama dokresluje události pod vodou.Mořská želva s barevným nádherným krunýřem se proplétá mezi mořskou pěnoujen sem tam se jí ploutve zamotají do chodbiček spletitých řas.A co teprve toto:Nemo s kupou dětiček si to šine a za nimi se šourá Martin s Dory v bohulibém objetí.Hned potom co jejich malá očka podobná korálkům,zahlédnou můj velký zjev ve mžiku zmizí v sevření sasanky.Tady žralok Bílý k nim nejspíš přišel na návštěvu.Já ale strach nemám.Vypadá na to,že doufám přd chvílí obědval chudáka plže nebo malou tresku.Chudák maminka teď určitě hledá ztraceného syna.Mé tělo si vůbec neuvědomuje nedostatek kyslík.
Asi tu zůstanu...navždycky....
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama