Květen 2010

Půlnoc...bim bam---Jupí!!!

24. května 2010 v 15:22 | Katka |  Mé uvažování
Dnes v noci....okolo dvanácté hodiny,se to stane.Všechny mé starosti skončí,všechno,co jsem neměla ráda,ale i věci,které ráda mám....zmizí.A víte proč????
Odjíždím...už se nevrátím,ale pokud se opravdu vrátím tak až za dva týdny.
Opouštím tento blogís na celé dva dlouhé týdny.Jak jen to přežiju???Jak budu mosi žít bez slastného klapání klávesnice,popisující všechny mé pocity myšlenky a nesmyslná zjištění.
Těšte se na velmi dlouhý popis maďarského městečka zážitků z něj.Balím s sebou jen plavky a ručník...případně nesmyslný deštník,kvůli některým.....lidem.Nebudu jmenovat.
Vyplajznu se na kraj bazénu a budu vzpomínat na ty zodpovědné lidičky,kteří tak pilně pracují ve školách a prožívajích krušné chvíle v práci.
Mějte se...já odcházím.A promiňte mou podlost :)


KatkaXD

Remember me.....nikdy!

23. května 2010 v 20:12 | Katka
Právě teď zažívám silné citové zážitky a  i přesto,že se musím soustředit na učení a vyškrábat z něj dobrou známku,nedokážu odolat tomu,abych se s vámi podělila.
Právě jsem absolvovala tu nejhezčí návštěvu kina,která se mi kdy povedla.Nemyslete si,žádné románky nebo tak.Přistála jsem na totiž na sedadle vedle mamky.

Remember me
Hlavní byl ten film.
Remember me......Nezapomeň na mě.Jak jen začít.
Film nebyl jen jeden z komerčních kousků holywoodu a ukazoval lidi i v tom jiném,nepovrchním světle.Ve své podstatě byl film až strašidelně citový,ale kombinace akce a ostatních částí filmu byla stoprocentně vyvážená.
Na začátku představení jsem se snažila vnímat cokoli,co by mi mohlo napovědět,jak se to bude odvíjet dál.Už dříve jsem slyšela,že hlavní postava(Tyler) na konci umře,ale mojí reakcí bylo,že jsem si myslela,že spáchá sebevraždu.

V podstatě tohoto článku se,ale neskrývá něco,jako že vám vypovím celý děj a vyslepičím všechno žhavé chvilky.To ani náhodou :)
Jen na chvíli jsem si totiž chtěla zahrát na kritika.
Dávám 10 bodů.
Suprovej film,suprový děj,pěkně promyšlené vztahy,smutný konec.....
O klukovi,kterému se začíná povrchní život a přetvářka lidí hnusit.

KatkaXD

Povodně jsou tu :-(

17. května 2010 v 19:39 | Katka |  Mé prodloužené já!
Lidičky povodně jsou u nás.
Jestli sledujete zprávy a novinky jistě víte,že povodně na Moravě jsou na nejvyšším stupni.Pár lidí bydlících okolo řeky Olše znám a musím říct,že jim to nezávidím.Řeka se vylila z koryta už ráno a jsme tady úplně odříznutý od světa.Někteří se nemůžou dostat domů z Ostravy,Těšína,Třince a okolí,protože zavřeli všechny mosty spojující Karvinou se světem.Jediná vesnice,do které se z Karviné dostaneme jsou Petrovice.Byla jsem se podívat,jak Olše teď vypadá a hladina řeky je ani ne půl metru u most,oproti nějakým sedmi metrům.
I ve školách dneska pouštěli děcka z okolí Karviné dříve domů,protože hrozilo,že pak už by se nemuseli dostat nikam.Někteří to stihli,ale někteří ne.Zůstali v Karviné a rodiče měli jinde.Je to tu hrůza,neustále prší a nevypadá ,že by mělo skončit.Pomalu začíná bouřka a vsadím se,že ještě dnes nám vypnou elektřinu.
Prší

Já a moji rodiče jsme teď v pohotovosti,protože čekáme ,jestli se někdo neozve,že se musí evakuovat.Doufám,už kvůli nim,že ne.Řeknu Vám někdy se opravdu vyplatí bydlete v paneláku.

Babička a teta už mají na zahradě po kotníky vody a to jen napršelo.TeĎ ještě hrozí,že Olše se srazí s Petrůvkou a vylije se to všechno do baráků.


Ať už to SKONČÍ!

Paramore-The only exception

16. května 2010 v 14:37 | Katka |  Obsah mé mp3 + překlady

When I was younger
I saw my daddy cry
And curse at the wind
He broke his own heart
And I watched as he tried to reassemble it

And my mama swore
That she would never let herself forget
And that was the day that I promised
I'd never sing of love
If it does not exist

But, darling, you are the only exception
But you are the only exception
But you are the only exception
But you are the only exception

Well, maybe I know somewhere
Deep in my soul
That love never lasts
And we've got to find other ways
To make it alone
Or keep a straight face

And I've always lived like this
Keeping a comfortable distance
And up until now, I had sworn to myself
That I'm content with loneliness
Because none of it was ever worth the risk

Well, you are the only exception
Well, you are the only exception
Well, you are the only exception
Well, you are the only exception

I've got a tight grip on reality
But I can't let go of what's in front of me here
I know you're leaving in the morning when you wake up
Leave me of some kind of proof it's not a dream, oh

You are the only exception
You are the only exception
You are the only exception
You are the only exception
You are the only exception
You are the only exception
You are the only exception
You are the only exception
And I'm on my way to believing
Oh, and I'm on my way to believing


Můj Překlad

Když jsem byla mladší
Viděla jsem tátu brečet
A nadávat do větru
Zlomil své vlastní srdce
A já viděla jak ho zkoušel znovu slepit

A moje matka přísahala
Že by nikdy nezapomněla
A to byl ten den kdy jsem slíbila
Nechci nikdy zpívat o lásce
Když neexistuje

Ale,miláčku,jsi jediná vyjímka
Ale ty jsi jediná vyjímka
Ale ty jsi jediná vyjímka
Ale ty jsi jediná vyjímka

Dobře,možná znám,někde
hluboko v duši
Že láska trvá
A my musíme najít jinou cestu
Abychom ji nechaly samotnou
Nebo si zachovávat vážnu tvář

Žila jsem vždycky takto
Udržování pohodlné vzdálenosti
Až do teď jsem přísahala
Že jsem sama spokojená
Protože to nestojí za riziko

Dobře,ty jsi jediná vyjímka
Dobře ,ty jsi jediná vyjímka
Dobře,ty jsi jediná vyjímka
Dobře,ty jsi jediná vyjímka

Jsem pevně svázaná realitou
Ale nemůžu nechat odejít to co přijde za mnou
Já vím utečeš ráno až se vzbudíš
Nech mi tu něco abych věděla,že to nebyl sen

Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Jsem na cestě k tomu abych uvěřila
Oh,jsem na cestě k tomu abych uvěřila


KatkaXD





V jeskyni.A nebo ne?!

16. května 2010 v 13:32 | Katka |  Moje tvořivé mozkové buňky
Asi jste to čekali,že se něco takového stane, ale já jsem na to byla připravená.Začala jsem šmátrat někde pod opaskem neoprénu.Hned vedle spousty hadiček s přívodem vzduchu jsem ji našla.Popadla jsem ji a rychle jsem hledala spínač.Možná až moc rychle.Baterka,kterou jsem se snažila rozepnout,se mi vyšmíkla a v ruce mi po ní zůstala jen krátká šňůrka."K sakru"z úst mi vyšlo jen pár bublinek,které jako by se rozplynuly v černé tmě.Šmátrala jsem pod sebou,ale baterka byla už příliš nízko na to abych ji stihla chytit.Jen jsem doufala,že dno nebude na mě moc hluboko.
Vydala jsem se tedy po stopách baterky.Než jsem se dostala ke dnu,připadalo mi to jako dlouhé hodiny.Konečně jsem se dotkla tvrdého podkladu.Kamínek,který jsem chytila do dlaně,se mi téměř hned rozdrolil pod prsty.Baterka však pod mou rukou nebyla.Tak to zkusím kousek vedle.Fuj co to bylo?Písek,kamínky,písek,kamínky,řasy,plast,kamínky.Počkat,plast?Vrátila jsem se o kousek zpátky.A byla tam.Zmocnila se mě příšerná radost,že znovu uvidím věci kolem sebe.
Popadla jsem ji a zapnula knoflíkem.Rázem bylo všechno jasnější.Živočich,který byl vyplašený mou neočekávanou návštěvou ,se teď choulil v bezpečí své ulity.Světla,ale nebylo příliš.
I přes mou malou katastrofičku jsem se rozhodla pokračovat dál do jeskyně.
Kvůli případným zvířátkům dole na dně jsem se přidržovala stropu.Tím víc mě ale překvapilo,že nade mnou tvrdý podklad najednou zmizel a já jsem se mohla nadechnout i bez dýchacího přístroje.Stále jsem se snažila něčeho přidržovat a baterkou si svítilna cestu.Přes římsu jsem se vyšvihla nahoru a udělala první krok.
Byla jsem v jeskyni.Z obrovských krápníků na zem dopadala voda.Jakmile kapka dopadla, rozprskla se a vydala takový podivný zvuk.Jako bych vůbec nebyla v uzavřené jeskyni ,ale na louce,kde se zvuk šířil jinak.Jakmile jsem našla stěnu jeskyně,sunula jsem se podél ní.
Ruce pojednou ale hmátly do prázdna a moje stabilita,založená jen na stěně jeskyně se zlomila a já jsem sebou hodila do mechu.
Byl to vůbec mech?Stébla trávy se mi zařezávaly do rukou.Nebyla jsem v jeskyni.Stromky a keře se opíraly o mé ramena a nad hlavou mi foukal vlahý větřík.Vlasy ze kterých odkapávala voda,pomalu usychaly.
Až v tu chvíli mě napadlo jestli jsem se neutopila,nebo nepraštila do hlavy a teď se někde v jeskyni pomalu dusím halucinacemi.Tohle přece nemůže být pravda.
Nejvíc mě ale štvalo,že tam,kde jsem se zrovna nacházela byla noc.Neviděla jsem nic.Ani jak to tady vypadá ,ani co tady žije.Jen jsem se modlila,že to něco nebude hladové.
Rozhodla jsem se proto,že počkám.Na co ale?Než se rozední?Co když se tady nikdy nerozední?Je tady vůbec pravděpodobné,že vyjde slunce?John mě bude určitě hledat.Vrátit se a vzít ho s sebou?Ne to určitě ne.Nevěděla jsem proč,ale někde v hlouby duše jsem nechtěla,aby mě John nenašel.V mokrém neoprénu,který jen pomalu ztrácel ze své vlhkosti se špatně čekalo a tak minuty ubíhaly ,jako hodiny a hodiny,jako dny.Nakonec mě zima a ospalost uvedly do neklidného spánku.

Měsíc Květen a taky Červen

16. května 2010 v 12:16 | Katka |  Mé uvažování
Lidičky já jsem šťastná.Že se divíte?V podstatě sem většinou píšu věci jakože se mám blbě,že mě štve mamka,ale dnes né.Dneska jsem vás přišla překvapit.
Za necelý týden totiž odjíždím a tak času na psaní článků moc nezbude.Ale aspoň se s vámi podělám o kousek nadšení.
Příští pondělí totiž odjíždím do Maďarska a potom už jenom sbohem školo!Sbohem učení!Bogacs,znáte to město?Že ne?Je tam nádherně a doporučuju přemluvit mamku a na týden místo školy sem jedu.Nejlepší to tu je na jaře v květnu a nebo na podzim v září.O prázdninách je tady hlava na hlavě a pak už to není bazén ale přeplněná vana.
Celý jeden týden se budu povalovat u bazénu s hroku vodou a užívat si,doufám že slunečného počasí.Říkáte si"jeden týden,co to je?".
Omyl nebude to jen jeden týden bez školy.Budou totiž dva.
Protože hned co se vrátím domů,vybalím a zabalím a jedu zase se školou na kola,kde doufám fyzika nebude můj denní chleba.Jedeme do Spytihněvu a tak celé nádherné dva týdny budu bez poviností a všeho okolo.
Pak už jen tři týdny a jede se na jižní Moravy.Jaj to bude rok podle mích přestav.
Bogacs
Jeden z letních dnů.Jak jsem už psala hlava na hlavě.

Malá připomínka pronedůvěřivé hlavy

14. května 2010 v 11:31 | Katka |  Obsah mé mp3 + překlady
Takže v podstatě chci jen uveřejnit zdroj videí z téhle rubriky.Videa jsou z youtube a všechny jsou sem dané se souhlasem majitele.Texty jsou z karaoke texty.cz,ale zaručuji vám,že překlady jsou moje.No to jsem snad ani psát nemusela.Krkolomné věty typu...svítící láska apod. by nikdo jiný než já neuveřejnil.Doufám,že se zdrojem to vaditi nebude.Takže se mějte a úsměv :)

Katka XD

Když se někdo stydí za to co neudělal

12. května 2010 v 20:12 | Katka Katce |  Mé prodloužené já!
A je to zase tady.
Byla jednou jedna cáklá puboška,která dala přednost jedničce z biologie na místo kamarádky.A tu
puberťačku to hrozně mrzelo.Však písemek z biologie bude ještě habaděj,ale absolventský koncert byl jenom jeden.A tak to tu puberťačku mrzelo,že nepřišla za kamarádkou,když se jí klepali kolena kvůli závěrečňáku.A ta puboška se chtěla hrozně omluvit,jenomže ona to nedokázala té druhé pubošce říct do očí.Hrozně jí to mrzelo.
:(

A kamarádku pubošku to mrzelo taky,jenže to nedávala znát.Puboška však někde v hloubi duše cítila,že kamarádku pubošku to hrozně naštvalo.
Jenomže ta puberťačka už to nemůže vzít zpátky a hrozně ji mrzí,že nemůže přetočit čas nazpátek.Kdyby mohla,vykašlala by se na školu a na blbou biolu a skandovala by tam její jméno.
Tímhle by se chtěla cáklá puboška omluvit a to dvojnásobně,že se neomluvila z očí do očí a nepřišla i když měla.

Promiň
A tak končí příběh cáklé pubošky.....

Katka DX

Introvertíci všech zemí....Spojme se !

4. května 2010 v 17:26 | Katka |  Mé uvažování
"Teď jsi na to káp"pomyslela jsem si.Ale opravdu jen pomyslela,nepřipadalo v úvahu abych svůj názor řekla nahlas.A tak to bylo úplně se vším.Svůj názor jsem prostě říct nikdy nedokázala.Když jsem se cítila nesvá,vždy jsem to zakryla tím,že jsem dělala,že něco nutného robím na mobilu.A při tom jsem ho jen zamykala a odemykala.Cítila jsem se trapně,ale snažila jsem se to na sobě nedávat znát.
Od té doby co jsme ve škole probírali introverty a podobné věci,si sama říkám introvert.Někdy se tím dokonce utěšuju.Říkám si,je to jen povahou....za to já nemůžu.Většina lidí se mi snaží pomoct,ale už jen pár z nich má takovou vytrvalost aby mě poznalo blíž a zjistilo,proč jsem tak "tichá".
Někdy bych si za to ukroutila hlavu.No někdy...skoro vždycky.Tak ráda bych zapadla do kolektivu jednoho mojeho nejoblíbenějšího kroužku,jenže ti co tam chodí si nejspíš myslí,že prostě s nimi odmítám komunikovat.
To ale není pravda.Každý den se pečlivě připravuju,co budu říkat.Před zrcadlem dělám škleby a vůbec se necítím blbě.Doma...když ale vyjdu ven na ulici,hned se ze mě stane úplně cizí člověk.Jó lepší se to,to jó.Ale říkám si zlepší se to někdy natolik,že budu bez zábran volně probírat jakékoliv téma?Wow tak takový pokrok bude s mím tempem trvat nejméně než mi bude 50.Potom už budu ta hodná milá babička,která se dá na pokec s každým pobudou.
Ale já chci kámoše už teď!
Shy

Někdy,když třeba nemám co dělat pozoruju lidi a snažím se od nich obšlehnout,jak komunikovat,hýbat pusou a o čem mluvit.
Nedávn jsem se koukala na jedno video na kterém jsem byla.Jen jako taková kulisa,prostě to video vůbec neylo o mně.en jsem se omylem dostala dohledáčku.Pozorovala jsem se a ježiš...to takhle vypadám furt?No tak to teda děkuju.
V hlavě se mi už klube nápad co říct a jak to rozvést a pokračovat dál v uvolněné konverzaci.Nikdy se ale neodhodlám mluvit nahlas....

Hele...Jen mi neříkejte,že jsem jediná !

Katka DX

Kapka v parní sauně

3. května 2010 v 21:11 | Katka |  Jak se cítí.....
Sem tam....sem tam.Jej nepříjemný pocit už aby mě někdo odnesl a vypustil na svobodu,kde bych mohla v pohodě zkondenzovat.
Zaímco se potácím zapocenou saunou asi metr krát metr,se sem ačkají další a další nedočkavý lidé.Mích 5 miliard spolubojovnic se mačká ke sklu a snaží se skrz něj dostat ven.Já už to mám ,ale obšlehnutý.To tvrdošíjné sklo tě nikdy nepustí.A to ani domluvou.Skrz něj ozoruju lidi,jak další a další proudí do sauny.Sakra zase sem se nestihla dostat ven.
Někdy si říkám,jak nespravedlivé to je.Obtloustlý lidi se sem vřítí a kdykoli chcou se odsud vyřítí.Podle toho,jak se jim zachce.A to ještě lidi zavírají co nejrychleji,prý abychom nezdrhli.Jsou to,ale sobci.
Ale co mi?Dalších 5 miliard atomů čekajících na vysvobození a slastné zkapalnění.
Všichni z nás se proto mačkají nahoře.Hlavně ty teplejší z nás.Tam se většinou žádný neohrabaný lověk nevyškrábe.
No což vrátíme se k mé situaci.
K proskleným dveřím si to šine asi 70-ti letá babička s brýlemi někde pod nosem opírajíc se o hůl./Á konečně příležitost/Polovina z nás se natlačí až k rámu dveří.Babička svými p o m a l o u č k ý m i pohyby otevírá dveře a ještě p  o  m  a  l  e  j  i  je zavírá.
Svoboda.Ano přesně tak voní svoboda.Jako ostatní se co nejdříve snažím dostat ke studené zd.Asi po 10 hodinách v parní lázni se mi hodí pěkně se schladit.
/Zdravím/jsem přece slušně vychovaný vodík.Mimochodem říkejte mi H2O.Beztak se ještě potkáme.Právě se snažím dostat kanálem až do oceánu.Je to můj sen...Tak držte palce.Takže zdravím a až pojedete do Chorvatska snažte se mě kontaktovat.

Zdravím váš Vodík



Katka XD