Ufoun na návštěvě

9. června 2010 v 17:26 | Katka |  Jak se cítí.....
16.Dubna - Palubní deník

Hlášení ze dne 15.dubna zmizelo nenávratně v černé díře.K mému štěstí přispělo to,že zbylé záznamy byly zachráněny.
Právě se nacházím asi 5 vesmírných kilometrů od jakési modré planety.Podle vysílačů ji oblétajících jsem došel k závěru,že to bude nejspíše Zee - me.Je zde asi 500 pod nulou zatím využívám jen světru.
Na prohlídku planety se chystám 20. dubna,kvůli případným přípravám.

17.Dubna - Palubní deník

I nadále pokračuji v průzkumu a zdá se,že na Zee - mi dokáži pár dní přežít.

18.Dubna - Palubní deník
9:00
Žádné změny,proto přesouvám svůj start na dnešní osmou hodinu.Právě v tuto chvíli se snažím sehnat si zásoby a plánovat si svou špionážní akci.Sehnal jsem si skrz sootelajty fotky tamější organismů,abych dokázal správně zapadnout.Zdá se,že dominantním živoucím tvorem bude nejspíš člok.Končím

15:00
Nyní už dokonale ladím s tamější obyvateli.Slušivý kloubouk jakási hadřička omotaná kolem pasu.Denodeně bych to,ale nosit nechtěl.Sehnal jsem také masku vypadající velmi věrohodně. Všechen potřebný materiál jsem sehnal v obchodě Nitky z nitek.Fakturu pošlu v pozdější době.

19:45
Připraven na odlet

Přistál jsem v jakémsi pichlavém porostu,nemohlo mě napadnout,že je to chráněná jedlice nebo co.Ihned poté,co jsem vystoupil,na mě z křoví vyskočil zelený chlapík s puškou(nejspíše tamější lesní muž) a začal nadávat něco o Evropské unii.Pěkně jsem se na něj usmál poděkoval a šel si svou cestou.Zřejmě nechápal,ale já to nechal být.
V lese jsem potkal jen samá primitivní stvoření.Rohaté,chlupaté,některé jsem nechtěně pošlapal.Snažil jsem se je nějak narovnat ale poté jsem to vzdal.Snažil jsem se co nejdříve dostat ke čloku.
Konečně jsem zahlédl jakési tyče ,připomínající rakety připravené ke startu.Nezdálo se to moc pravděpodovné.Lidé do nich chodili tam a sem jako domů.Na své cestě jsem potkával spoustu čloků ,ale nejvíce mě zaujali siamská dvojčata,připojená jen na tenkém provázku,který jim oboum mířil do uší.Hrozně mě to fascinovalo.Nejspíše si spolu povídlai v duchu,protože oba stejně hýbali pusou a kývali hlavou.To musím pro naši civilizaci získat.Rozběhl jsem se k nim a vytrhl jim tu šňůrku z uší.V podstatě jsem je od sebe oddělil,pomohl jsem jim,měli by mi být vděční.Usmál jsem se na ně a odvětil "Nemáte zač."Vypadali celkem naštvaně.Úplně jsem vidě jak jim žhnou oči.Připravovali se na skok a tak jsem nemeškal,otočil se a utíkal.Běžel jsem,ale zdálo se mi,že jsem moc pomalý.
Konečně jsem se dostal zpátky do lesa.Schoval jsem se na strom a se strašnou legrací jsem pozoroval,jak si lámmou hlavu s tím,jak jsem se mohl takhle vytratit.Jakmile zmizeli už jsem se raději nesnažil pokračovat dále.Radši jsem se pěkně uvelebil v mojí pohodlné,železem vystlané kabince,zmáčkl raketo pilota a nechal se unášet vesmírnou gravitací...


Pepo
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama