Říjen 2010

Paní B. povídala....

29. října 2010 v 21:16 | Katka |  Mé uvažování
"Ale opovaž se to brát vážně..."přikývla jsem.Tohle jsem prostě milovala.Tu její náladu.Sedli jsme si do hloučku a  ona počala.
Vždycky,když vyprávěla něco,co úplně odporovalo lidskému myšlení,tak se takhle tvářila.Tak nějak jako by sama věřila,že se to děje...že tam vážně straší.

"Noc co noc ulehal karvinský kat spolu s ostatními dušemi,které ten den připravil o život.Nikdy se nedochovalo,jestli se to dělo právě tam...na půdě domu,kde dnes už nikdo nebydlí.
V Karviné nebyl kat vždycky jen jedno krátké období se město povzneslo a zaplatilo za tuto poskvrněnou práci.
Dům byl v celkem špatném stavu,nikdo se ale neměl  k opravě.Na zahradě tohoto "domu" stál velmi starý strom a na něm od nepaměti sídlila boží muka.
Naše město nebylo nijak obzvláště kriminálním rajónem,ale když už se našel jakýsi nešťastník,nikdy se z toho pozemku nedostal.Jako by neviditelné bariéry bránily úniku těch zmařených duší"odmlčela se"No snad možná tohle bude vysvětlení k těm věcem,které se tam dějí dnes"Jako by se snažila nějak dokázat,že to doopravdy tak je."Ehm...no tak dále..Po nějaké době snad starý kat zemřel a nikdo nějak netoužil obnovit tu nechutnou tradici a proto toto řemeslo bylo raději u nás zapomenuto.
A jak čas prostupoval hlínou ,dům mnohokrát změnil majitele.Jednu dobu to měla dokonce lesní správa.Spoustu lidí prošlo tímto domem...nikdo tam z nějakého důvodu nikdy
nevydržel.Zásadní proměnou dům prošel,když si ho koupil ředitel Prioru ,se svou manželkou se tam nastěhovali a mysleli si,jak dobře se tam nebudou mít.Pěkně si to celé zrestaurovali.Samozřejmě nechtěli udržovat starosvětské techtle mechtle a boží muka setli.Možná,že to s tím má taky něco společného."uchechtla se.
Jenže...prý když každou noc manželka toho ředitele ulehla...bylo to divný."Bylo až legrační jak u toho ztišovala hlas."Její muž už dávno spal,ale ona jaksi nemohla usnout...jako by pořád někdo pouštěl vodu v kohoutku.Jakoby někdo tahal vozík.Starý špatně promazaný vozík.Jakmile,ale vstala a podívala se na chodbu nikde nikdo nebyl.Ani voda dokonce neodkapávala z kohoutku.
Jsou to jen moje teorie,ale myslím si,že to jsou ty duše,které byly před nějakými 4 sty lety na této půdě zmařeny.Na vozíku se odtud prý tahali ti mrtví lidé,al...."
"Ale to pořád nevysvětluje tu tekoucí vodu"...vskočila jsem do řeči.
"No právě...to nevysvětluje.Nakonec to,ale prodali.No řekni,kdo by chtěl každou noc zažívat ty stejné noční můry pořád dokola....Nakonec dům znovu osiřel a od té doby jeho hodnota stále klesá.Nikdo už tam ale nechce.Je ale jen otázkou času,než se nějaký nevědoucí znovu chytí ortele probděných nocí."

Tento rozhovor byl doopravdy veden...:) Mnou a mou babičkou.No jó trochu jsem ho přeopravila,aby zněl o něco lépe.Obrázek vlastní...kvality nevalné :).Díky tati:)

KatkaXD

Nutíte mě k tomu!

22. října 2010 v 17:16 | Katka |  Mé prodloužené já!
Předem bych jen chtěla říct,že to není psané nikomu konkrétnímu.Je to pro všechny,pro ty kteří mě jakýmsi způsobem ovlivnili a pro ty,kteří třeba jen prošli kolem mě.Protože všichni za to můžou a největším viníkem jsem já.Protože jsem se nechala ovlivnit.Strhnout tím davem a pořád si myslím,že jsem divná,když jsem doma radši,než když musím do školy a musím koukat na ty paka "Co jéééé".Ale všem to připadá normální...!
Já nejsem normální puberťák,že ne?Protože když si představím,že musím někam,kde je třeba jen hrstka z lidí mého věku,jsem vystresovaná a totálně nevím co budu dělat.
Nic...

Vy mě nutíte k tomu,abych se přetvařovala a byla jiná než jsem.Chcete abych se bavila,když na to se vůbec necítím.
Nejsem typ,který by hned letěl ven s kámošema a trajdal po okolí do noci,jen z bůhdarma.A smála se s lidmi svého věku....
Mám takový pocit,že jen doma můžu být sama sebou.Protože tady se nebojím být taková jako prostě jsem.Protože vím,že moje rodina si na mě nemůže udělat špatný náhled.Prostě mě musí mít rádi takovou jaká jsem.
A venku jsou lidi,kteří moc rádi pomlouvají a posmívají se za zády.Vídávala jsem to a proto si to můj mozek vyhodnotil tak,že se musím chovat jak se sluší a patří,abych nebyla terčem pomluv já.

K tomu abych nebyla taková jaká jsem mě vede jen strach....strach z ničeho.

Věřili byste,že se cítím líp,když to ví hrstka lidí?

Katka D?

Proč spím s plyšáky?!

19. října 2010 v 19:33 | Katka |  Mé uvažování
Jednoduše protože,že se až moc podobám stvořením,které je využívají nejvíc.Jsem stále ještě dítě...které nechápe,proč zrovna věci mým názorem nepříjemné patří k životu a které si myslí,že toho má na staosti až moc.
Nesedí mi koukat se na věci zodpověědně s nadhledem a vůbec s nějakým pochopením.

Prostě jdu.A jdu přes kaluže.Ještě stále jsem nepochopila,že ty kaluže jdou obejít a nemusím si kvůli nim máčet kalhoty.

Až se to jednou budu chtít snažit pochopit,budu dospělá.Nebo spíše...vyspělejší.Až to pochopím budu dospělá.
Chápete?Podívám se na pár písmen sestavených do slov a jsem totálně šťastná,někdy i totálně na dně v depkách...smutná.A to jen z pár písmen.Právě teď jsem otevřela icq.Nic víc je dvojklik na zelenou kytku.Pěkně tak....
Druhý článek s plky plky plky......

Katka DXD

Místo nás všech...

13. října 2010 v 19:30 | Katka |  Mé uvažování
Není hezké nevidět nebe...není hezké vidět svůj konec.Konečné místo nás všechno.....

Nač ty morbidní témata?Vidím,že ponurá nálada letošního mlhavého podzimu přeskočila na nás všechny.
Hřbitov...jen říct,že mi nahání hrůzu a vyvolává smutek.Byla bych divná kdyby to tak nebylo.Není mnoho lidí,které bych znala a kteří by sem byli uvrženi k věčnému spánku.V tomto ohledu jsem šťastlivec.
Jsem ráda,že tady nemusím chodit více jak dvakrát ročně.A to na Vánoce a Dušičky.Jsem ráda,že nemusím jak dvakrát ročně vyměnit svou "nálada" za tu jinou.Když se poštěstí,sebere se polovina rodiny a sdvackami do automatů na svíčky vyrážíme na hřbitov zavzpomínat si.Nikdy to nejsou šťastné návštěvy.
Nejvíc mě zasáhla tvoje smrt prababičko...
Vždycky mě vítala velkou štípanou pusou....neměla jsem to ráda.Ale teď když odešla pochyběla mi to.Ty vrásky v obličeji,když se na mě usmála.Nenávidím "to".
Pamatuju si to...byl rok 2004 a já seděla v obýváku a něco lepila.A pak přišel taťka a já si myslela,že si dělá jenom srandu.Hodně blbou srandu.Ani nevím kdy jsem ji viděla naposledy.
Co víc říct....snad jen ,že to tak prostě musí být.Na konci naší cesty je ten stejný cíl.Né pěkný cíl...ale cíl,který je dost důležitý pro dokončení cílů dalších lidí...Musí to tak být.

Protože....
Protože článek bez obrázku je jako ryba na suchu...i když obrázek je naprosto příšerný....

A kruciš

11. října 2010 v 20:39 | Katka |  Mé uvažování
Jelikož jsem sem už týdny a týdny nenapsala,hodlám se ospravedlnit.Je to divné,ale já poslední dobou vůbec nestíhám.Ehm no přesněji řečeno od začátku školního roku.
Hloupá škola,vysává ze mě úplně všechen elán,který se mi za ty kraťoučké prázdniny dokázal natřepat.Všechno se to nějak vykouřilo.Hm říkám si,přece i ti největší umělci odpočívají a mají takzvaný oddychový čas.Tak to by bylo to ospravedlnění.No jó no právem jsem to svedla na školu.
A co všechno se stihlo stát?
Byla jsem na houbách a našla jsem  "pudlika"
Zjistila jsem,že neumím ptáky"spinká tady růžové prasátko...tiše ať jej nevzbudíme"(tohleto můžete ignorovat,nepochopíte :)
Málem jsem si dala manganistan...
Skoukla jsem bombastický Very Potter Seguel...úúú mimochodem doporučuji :)
Hodně jsem toho zjistila,některé pěkné věci a některé trochu horší...
Dostala jsem dědovu filatelistickou sbírku...
Pojedu možná do Španělska z osmi tisíc už mám 120 korun českých(až vrátím kožíšek budu mít o pár stovek více)juchů...
Mám vymyšleny dárky na Vánoce,včetně lentilkové polštáře,který nejspíš nenajde své uplatnění.
Čtu zuby nehty a ztratila jsem scénář...A stalo se toho málo...

Plky,plky,plky....

KatkaXD