Nutíte mě k tomu!

22. října 2010 v 17:16 | Katka |  Mé prodloužené já!
Předem bych jen chtěla říct,že to není psané nikomu konkrétnímu.Je to pro všechny,pro ty kteří mě jakýmsi způsobem ovlivnili a pro ty,kteří třeba jen prošli kolem mě.Protože všichni za to můžou a největším viníkem jsem já.Protože jsem se nechala ovlivnit.Strhnout tím davem a pořád si myslím,že jsem divná,když jsem doma radši,než když musím do školy a musím koukat na ty paka "Co jéééé".Ale všem to připadá normální...!
Já nejsem normální puberťák,že ne?Protože když si představím,že musím někam,kde je třeba jen hrstka z lidí mého věku,jsem vystresovaná a totálně nevím co budu dělat.
Nic...

Vy mě nutíte k tomu,abych se přetvařovala a byla jiná než jsem.Chcete abych se bavila,když na to se vůbec necítím.
Nejsem typ,který by hned letěl ven s kámošema a trajdal po okolí do noci,jen z bůhdarma.A smála se s lidmi svého věku....
Mám takový pocit,že jen doma můžu být sama sebou.Protože tady se nebojím být taková jako prostě jsem.Protože vím,že moje rodina si na mě nemůže udělat špatný náhled.Prostě mě musí mít rádi takovou jaká jsem.
A venku jsou lidi,kteří moc rádi pomlouvají a posmívají se za zády.Vídávala jsem to a proto si to můj mozek vyhodnotil tak,že se musím chovat jak se sluší a patří,abych nebyla terčem pomluv já.

K tomu abych nebyla taková jaká jsem mě vede jen strach....strach z ničeho.

Věřili byste,že se cítím líp,když to ví hrstka lidí?

Katka D?
 


Komentáře

1 matanov matanov | Web | 22. října 2010 v 17:43 | Reagovat

Pěkné záhlaví :) To já bych zas klidně trajdala po nocích venku, ale 1) nemám s kým 2) nemám peníze 3) bydlím s rodiči 4) chodím do školy 5) nakonec bych zjistila, že takhle svůj smysl života stejně asi nenajdu a akorát by se ze mě stal alkoholik :D

2 MAKY.OREL MAKY.OREL | Web | 22. října 2010 v 17:44 | Reagovat

Jsem podobná - člověk, co nenávidí lidi.
Nevím jestli jsem mizantrop či co, ale mám k tomu blízko. Bojím se do krámu, bojím se ke kadeřnici, nesnáším svou třídu, věčně jsem zavřená doma a to je taky jediné místo, kde jsem spokojená.
Nikdy jsem nechodila s partou ven, nikdy jsem žádnou neměla. Teď, když jí mám jsme celkem jen 4 a všichni děláme to samé - sedíme ve svých pokojích a jediné místo, kde se scházíme, je škola.
Je to trochu ironie ale narodila jsem se s tím a nikdy jsem toho nelitovala ani se za to nestyděla. Lidi si v mém případě ťukají na čelo a já si kroužím prstem kolem hlavy, když je pak vidím chlastat na lavičce v parku s jejich láskama.
Ne, jsou prostě lidi, co nejsou normální předpisoví puberťáci. Ale kdyby jsme nebyli kam by ten svět spěl? ;-)

3 Vivi Vivi | Web | 22. října 2010 v 17:47 | Reagovat

Začínala jsem mít pocit že tyhle mizerný pocity byli stvořený jen pro mě.
Ale očividně nejsem sama.
Chápu tě. Zažívám to samý.
Jedinej způsob jak to všechno překonat je způsob "je mi všechno jedno, naserte si lidi, jestli se mnou máte nějakej problém"
Jinak se z toho zblázníš.
Ale to přesdčování sama sebe je to nejúnavnější, co znám...

4 M a n d y . M a n d y . | Web | 22. října 2010 v 18:06 | Reagovat

tenhle pocit znám.. ale na blogu se spíš přetvařuju..když už neumim bejt normální v reálu,tak aspoň na blogu.. ale naprosto tě chápu a vim jak se cítíš..

5 Yana Yana | 29. října 2010 v 21:25 | Reagovat

Nojo, to znám moc dobře, naprosto Tě chápu a soucítím s Tebou. Jenomže než ze strachu umírat doma nudou a takhle živořit, to je lepší se vystavit nebezpečí, že nějakým způsobem vynikneš. Prosím tě, vyprdni se na pomluvy a všechno to co ti nestojí za tohle deptání :-) Pak se třeba dostaneš do horších situací, kupříkladu umřeš nebo zestárneš, pak ti bude padesát a budeš zase uzavřeně litovat, proč sis neužila hezký roky života. :-? :-). Prostě se na takovýhle zbytečný starosti vykašli :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama