Březen 2011

Umělý svět

25. března 2011 v 17:32 | Katka |  Mé uvažování
A co jsme si nadrobili to si taky sníme. Jsem snad jediná, kdo si kolem sebe všímá vší té... povrchnosti. Jdu po ulici a nemůžu se dívat na hloučky holek, které na mě koukají jako kdybych měla na čele napsánou jsem idiot. Pak se člověk říká "Sakra... jestli někde nejsem špinavá." Po dalším prozkoumání však zjišťuji, že takovéto rádoby cool pohledy jsou prostě jen v jejich popisu práce a já (ač by se snažila sebevíc- čistší už snad být nemůžu) už s tím nic nenadělám.
Doma si pak někdy před zrcadlem snažím házet na sebe stejné pohledy.... doporučovala bych to i jim.... Já jsem se totiž smála. Přišlo mi to - hloupé.
Nikdy jsem nebyla proti vlastnímu stylu. Nikdy mi nevadilo, že lidi měli i stejné styly. Jenomže teď... jdu po ulici a potkám jakéhosi kluka. Nevěnuju tomu pozornost a kluk za pár sekund mizí za rohem. Jaké je to ale pak deja´vu když jdu dál a proti mě jde ten samý frajírek. Jak mám pak lidi od sebe rozeznávat, když každý si na hlavu nasadí tu stejnou raperskou čepici a na oči si nasadí muší brýle... někdy se už vážně ztrácím.
Já jsem se totiž nikdy neměla narodit jako dítě. No ne... neměla jsem se narodit v téhle době. S tím, že budu dítě, už asi nic neudělám. Měla jsem se narodit v době, kdy ještě lidi byli normální. Ne... řeknu to takhle, kdy většina byla normální. Teď totiž ta většina sklouzla na druhý břeh. V poslední době totiž shledávám, že normálně mluvit už jde jenom se staršími lidmi, kteří mají na to všechno podobný názor. No a teď si mě suďte.....
Katka

Tak nějak obecně....

13. března 2011 v 14:13 | Katka |  Pozor..ptáček odletěl
Nemůžu říct, že procházím nejhorším obodbím, protože věřím v to, že to dokáže být o dost horší, ale obdobím tvůrčí krize by se to nazvat dalo. Teď už ale neumírám strachem , že když nebudu psát, co týden, že mě vyhodí z AK. Na tuhle (poslední dobou pochybnou) společnost jsem jaksi pozapomněla. Všechno se tam tak nějak hroutí ke dnu, společně se vším, co tehdejší správci dokázali udělat.
Změny a "čistky" jsou už teď na denním pořádku, někdy se stává, že vyhazují i lidi, kteří jen měsíc nenapsali....a to byli hesla jako že "Když nemáte co napsat nepište, však svět se nezboří." Ne nemůžu říct, že do téhle společnosti bych ještě nějak toužila patřit. Říkám si vyhodí mě vyhodí mě...no co svět se nezboří. Snad můžu doufat, že to nějaký chytrý člověk vezme do rukou a znovu vzkřísí ty časy, kdy byl autorský klub....autorským klubem.

Asi nebudete věřit, že takhle hluboko jsem sklouznout nechtěla...popravdě řečeno chtěla jsem zůstat jen u té mé tvůrčí krize a nevylévat si zlost na AK. V podstatě tohoto článku se měly skrývat hlavně fotky a to jenom ty, které se mi celkem povedly.


No a zbytek nedůležitého smetí pod perexem...