Červen 2011

Valíme se Karvinou

11. června 2011 v 22:40 | Katka |  Mé prodloužené já!
Tak krásně to začalo, tak strašně to probíhalo a tak fajn to skončilo.
Já musím mít nějaké kouzelné schopnosti, protože kdykoliv navrhnu jaké by mělo být zítra počasí tak to většinou dopadne přesně podle mých představ. Takže ovšem...dneska bylo nádherně. No pch...vlastně i "nádherně" horko.
Děti už byly pěkně natěšené na představení a všichni už se tiskly k pódiu. Bylo to strašné a to myslím vážně.
Stály tam i děti české národnosti, ale jelikož bylo vstupné zadarmo dostaly se na akci obávané děti národnosti romské.
Teď tím vážně nechci říct, že jsem rasista, nebo že Romi házím všechny do jednoho pytle....tak to není ale tady byla ta jejich horší část.
Všichni křičely. tahaly za sukně a nepříjemně se na nás lepily. Jednoduše jsme jim přišly jako kus hadru, se kterým si můžou pohrát a vklidu ho i zničit. Už nikdy více.
Tyhle děti si totiž myslí, že mají bezvýhradná práva, protože kdyby se na ně někdo rozkřikl nebo je žduchnul, tak je z toho hnedka diskriminace a ten někdo může být rád, že na něho dětičky neposlaly celou rodinku. A vy navíc musíte dělat, že je všehny milujete. U dětí hodných a vstřícných se to ani nemusí hrát, ale když si na vás někdo drze dovoluje...máte pocit, že uvnitř bouchnete.
Když už jsme to měli za sebou a všichni jsme se zkaženou náladou šourali pryč, dostali jsme nakonec za to všechno poukázky na pití. Vedla jsem ten nejdivnější rozhovor, který jsem v životě vedla a nakonec podtrženo sečteno dopadlo to celkem fajn.
Aspoň že tak, teď už si ale jó rozmyslím jestli příští rok půjdu zase hrát nebo ne...


Katka